Diary: 18.5.2010
Potichu jsem zavřela dveře ložnice. Michelle spokojeně usnula, bodejť by ne, měla za sebou dlouhý den. Spokojeně jsem se protáhla, když jsem scházela schodiště. Konečně doma! Byl to bezvadný pocit, Domov, klid, ticho... A Jared bude zachvilku taky doma! Udeřila do mě náhlá vlná štěstí, vyskočila jsem do vzduchu, "Yes!" Připadala jsem si jako dítě, které dostalo krásnou hračku a teď je ve stavu dokonalé blaženosti. Asi jsem fakticky praštěná! Natáhla jsem se na pohovku a zapnula jsem televizi. "Pche, Montana, přepnout. Ne, nesnáším toho pitomýho, přihřátýho Akona! AA...zprávy mě nezajímaj. Ten díl už sem viděla! Ten film je blbej... Ne!Tohle fakt ne!.." přepínala jsem programy dobrých 30 minut, pak jsem to vzdala a TV jsem vypla. Založila jsem si ruce za hlavu a sledovala jsem strop. Ať už přijede, prosím ať už je tady!Ach, kež už by byl doma! Prosíííím! Prosím...
Vzbudil mě nějaký zvuk. Já usnula? Posadila jsem se a protáhla si stuhlé ruce. Byla jsem nějaká domlácená. Najednou jsem zaslechla jak se otevřely vchodové dveře. "JARED!", byla jsem okamžitě na nohách a běžela jsem do předsíně. Jakmile jsem svého muže uviděla hodila jsem se mu kolem krku. Nohy jsem mu omotala kolem trupu a uplně se na něho zavěsila. "Jarede," vítala jsem ho "já jsem tak ráda, že tě zas vidím!!" Držela jsem se ho jako klíště. Pevně mě sevřel rukama kolem pasu, "To vidím!" zasmál se. Došlo mi, že jsem asi hodně těžká. Spustila jsem nohy zase na zem a rukama jsem ho pořád pevně držela kolem krku. Jared se zatvářil naoko uraženě, "Já bych tě ještě udržel! Nejsem žádná bábovka!" Zasmála jsem se a políbila ho. "Strašně moc si mi chyběl." Políbil mě na čelo. "Ty mi taky, ještě víc."
Leželi jsem na roztáhnuté pohovce a sledovali telku. No, vlastně ani nevím, co tam hrálo. Měli jsme si toho tolik co říct, takže jsem se podivila, když jsme najednou oba utichli. Otočila jsem hlavu k němu a chvilku jsem ho sledovala. Dokud si těch vlasů nevšímám je to v klidu, jenže...krucinál, proč mám pocit že mu ta blond ubírá na kráse? Fuj! Co ho to napadlo?...Nejdřív punkáč! Pak blond...růžová!... Asi jsem se musela tvářit poněkud zvláštně, Jared si toho všiml. "Já myslel, že už sis zvykla!" Uchichtla jsem se, "Zvykla, nezvykla, to je fuk! Je to hnusný!" přitiskla jsem se k němu víc a rozcuchala mu ten jeho přiblblej punkáč "Koupila jsem černou barvu, zase budeš vypadat jako člověk, máš radost?" Chytil mě za zápěstí abych ho nemohla rozcuchat ještě víc. "Žádnou barvu, Terrie! Chci růžový vlasy, budou růžový, chci černý, budou černý!" "Stejně ti to dlouho nevydrží!" Pokrčil rameny. "Vypadáš jako buzna" nedala jsem se "Ale stejně tě miluju." Převrátil mě na záda a začal mě líbat. Hrála jsem si s jeho vlasy. Ten hajzlík ví, jak mě zpracovat! Ach jo... já od něj nechci!Ne!!!! Začal mi rozepínat knoflík u džín. Odtrhla jsem se od něj. "Jarede ne, vždyť..." Položil mi prst přest usta. "Vždyť co? Katherine přijede zítra, Michelle spí." Pokračoval dál...